1) Na půl roku do Kanady

Z dálky… Na úvod 🇨🇦

Tak jsem tu už skoro týden a zatím ani není moc prostoru pro smutnění, stále se něco děje. Tak třeba dnes v 6 ráno, skoro tma a my žlutým plechových školním autobusem, bez pásů a s maximální rychlostí 70 km/h jak z filmu, vjíždíme na dálnici, míříme 130 km směr Halifax. Na závod, 5 km na letištní runwayi.

Tento týden už byla 2x škola a je to tam docela hukot, každý den je tu pouze pět předmětů a ty se každý den opakují znova a znova. Zvolila jsem nějakou těžkou matematiku a ta je fakt teda těžká, začínáme funkcema, které jsem, obstojně obechcala s trojkama loni a myslela jsem, že je hotovo, ale teď jsou tu zas a navíc v angličtině! Nechybí ani absolutní hodnota 😂

Šoupli mě do nějaký finanční gramotnosti, úroky, půjčky, majetek, tak to jsem úplně v háji.

Každopádně jinak škola je skvělá, všichni se chcou dost kamarádit, takže se furt představují, ty ména vůbec nedávám, každý druhý tu má modrý vlasy, takže nejsem vůbec originální 🙂

Z ciziny je nás tu kolem 20, nejradši mám japonky a japonce, ti maj skvělý ména, jako třeba Miori, Yoshi…, ale taky jsou tu z Brazílie, Filipín, Mexika, Itálie,…

Rodina, tak ta je asi typicky Kanadská, všichni trochu širší a dost vysmátí…

Mám jedenáctiletou sestru Renee, která furt nahlas zpívá nebo štěká občas grká, po té, co jsem přijela už jsem jí stihla taky nabarvit vlasy na modro, takže je modrá. Jí, všechno, co obsahuje hodně cukru, celý dny kouká na Přátelé. Zeptala jsem se jí kolikátá je to série, ona řekla že je to desáta, poslední, ale že jí nevadí pustit si to zas od začátku, že už to tak děla po třetí. No tak nic. Občas to přepne… nalákala jsem ji aspoň na Taneční akademii, u které vyrabíme narámky a vybarvujeme.

James můj čtrnáctiletý brácha, chodí se mnou do školy, myslím, že je dost rád, že tam chodíme spolu, rád mě představuje kamarádům, se kterýma je furt, každy druhý se jmenuje Justin nebo Dustin. Jí pizzu a pijou energy drinky, sleduje netflix. Taky furt nosí čepici, jako každý tady. Říká, že je to cool.

Dům je fakt mega a je totálně odražený od civilizace, jako všechno. Na zahradě jim parkujou tři obrovský teréní auta, několik traktůrků a jeden bydlík, který je asi tak velký, jak dům náš v Brně.

Jí se tu fakt vtipně!

Na snídani byly palačinky a to ne žádný tenký, polité sirupem, jim sirup nestačí, ti si k tomu ještě berou opečené buřtíky a pak to teprv do sirupu namáčí.

Zatím se tedy usmívám. 🤗