🥕🥔🐏
A helemese.. už na mě troubí auto. Za volantem blonďatý mladík, to nebude Ola. Je to totiž Hans, belgičan, pracant z farmy. Je to sympaťák, stydlivý a mile nemluvný kluk. Přijíždíme na farmu, která je v malebném údolí, posázeném farmama a které se zařezává do těch nejvyšších hor. Seznamuju se napřed s krávama, kočkou, kytkama, kuchyní, spíží, záchodkem a pak nemluvným, ale milým panem Olou (teď se vysvětlujou ty jeho ,,rozzáhlé,, maily)
Ola musí být zdatný farmář.
Je to tu neuvěřitelně rozsáhlé, velký dřevěný statek, uprostřed zahrad a spoustou menších baráčků kolem, a v tom jednom nejmenším zase bydlím já!
Je to ten z nejprťavějších domečků uprostřed luk. Před domečkem ještě menší teráska, útulná na posezení s knížkou a jógové chvilky. Modrě nalakované dveře mi zdobí květináče plné bylinek a koření a možná tu rajče dozraje. 🌷🍅🌱 krok ode mě bydlí sousedka Katerina. Z terasy vyhlížím do oázy klidu zelených pastviny.
Moje obydlí je zkrátka trochu, jak trpasličí komplex. V domečku stoleček, patrová postýlka, která zabírá celý pokoj a na ní taková myší deka, tak tak se sem vešly šuplíčky a já. Do kuchyně s koupelnou je to děsná štreka, snad půl kiláku a Wi-Fi tu nesahá! No je to tu roztomilé
kateřina procházka 
Napsat komentář