🌽🥕🥔
6:30 vstáváme a běžíme do kuchyně něco zdlábnout a seznámit se s úkoly.
Práce rozdána, vyrážím s Hansem do skleníku sbírat bazalku, mátu, rukolu… všechno pak vážíme a porcujem do krabiček.
Ve skleníku zdecháme vedrem a na poli, kde trávíme celé dopoledne stříháním oregána, to není o moc lepší…
Tak a aby práce utíkala, rozhodla jsem se, vyzvídat nemluvného Hanse. Dozvídám se o jeho životě a jeho budoucích plánech založit vlastní farmu. Snažím se pochytit aspoň jeden název kytky v norštině, ale dopadá to tak, že Hans už umí víc v češtině. Filozofujem o světě, globálním oteplování, bezstarostném farmářském životě v Norsku a o tom stereotipním v dnešní době všude jinde ve městech.
Další náplň dne je sušit, sušit a sušit ty nejrůznější druhy koření a květin, balit je do pytlů a důkladně popsat.
Odpoledne přichází plno objednávek z obchodů, a tak balíčkujem čaje, květiny a koření, lepíme štítky, etikujetem a nakonec vkladáme do papírových sáčku.
Asi jak ti skříci ze Santovy dílny. Když je hotovo, odškrtnem to ze seznamu, úplně jak ten pes s čepicí z Ovečky Shaun, co počítá ovce!
No jo, farma jako farma!
kateřina procházka 
Napsat komentář