🐋🌬🍃
Srdcem Jotunheimenu se protlouká náš autobus. Předemnou nekonečná cesta. 193 zastávek a za necelých šest hodin v Oslu, tam to to ještě nekončí. Pak dalších pět hodin k mému dalšímu domovu, Kristiansand.
Jak koukám z okna do té zeleně a skal kolem, uvědomuji si, jak děsně blaze tu je.
Nic mě tu netrápí, cítím svobodu. Člověk ráno vstane, dýchá čeství vzduch, koukne k obloze a ví, že široko daleko není žádné velkoměsto, žádný továrny, elektrárny, co by všechno zamořily…
Mrkev je tu stokrát sladší, rajčata červenější, mlíko voňavější, vajíčka žlutý, lidé elegantní a laskaví. 💛
Farmáři jsou spokojení s tím, co májí. Žijí vesele, skromým, trochu zabordeleným, životem, hýčkaj si co mají, pracuji s radostí!
Noři platí vysoké daňe, aby se měli dobře. Nikdo si nestežuje! Nikdo nikomu neubližuje! 🌞
Všechno září pohodou, štěstím, láskou a pokorou.
Slunko svítí jasněji, když prší, tak to vydatně a bez emesí!
Nekonečná příroda, azurová jezera, hory posypané sněhem, lišejníky.
Líbí se mi, jak tu všude rostou a třepetaj se ve větru, ty traviny, co maj na konečcích takové chomáčky z vaty. Ať kráčím kamkoliv, je to samé lišejníkoviště, vřesoviště, všechno mi to tak hezky křupe pod nožkama a já to ráda poslouchám. 🌾
A to je teprv v Norsko, jaká pak asi nedotčená krása musí ovládat Aljašskou divočinu.
kateřina procházka 
Napsat komentář