Brouzdám si tu oceánem, honím kraby, naslouchám rackům. Nemůžu se vynadívat na modrou hladinu, jako každé to dítě z Česka, co vidí moře. A ani vynasbírat povalujících se mušliček, takových těch co vypadaj jak motýlci. Křehounké se dvěma křidýlkama. Plním jimi kapsy, semtam přidám oblásek. Medůz se tu povuje taky spoustu. Ty si do kapes necpu. Je mi těch vypláclých chudinek líto. Beru je do dlaně, chvíli jimi třepu jak s pudinkem, pak je hazím zpátky do vody. Dělaj mi radost všichni ti pobíhajíci chupáči, kteří neví, zda maj poslouchat páníčky nebo se radši družit mezi sebou. Střečkují na pobřeží mezi vlnkama, čumákem čenichaj v písku.
🐕🐙🐚
kateřina procházka 
Napsat komentář