Balkán 5. část–z výšlapů

🍓🫐

4.7. Ranní výšlap zpomaluje nejen moje líný tempo, ale také smršť lesních jahůdek, které lemují pěšinu. Po pár dřepech s batohem na zádech, jahůdková vášeň upadá. Porost se mění s nastoupenými metry, a tak jen co se prosbírám jahůdkama, funkci zdržovačů přebírají keříky borůvek. Ještě, že kleč a skalničky nejím, to bych se k vrcholu nedobrala. 🍓🫐🌲

🐖🚜🌽

5.7. Dnešní tempo odpovídá počtu třešní, višní a malin rostoucích u silnice.

Sestoupili jsme do nižších poloh a vydáváme se s Kinem napříč vesnicemi, a že nás to bavilo. Kinovi se vrátili chlupatí kamarádi a já měla dostatek stromů oplývající plody k hamťání. Zatímco trhám, kino zmoženě lehá pod strom, do oázy stínu. Neprotestuje, naopak trpělivě čeká a váží si každé chvíle spánku, dokonce i žraní pecek ho zmáhá a višněma pohrdá.

🍒🌞🐕

Mimo cestní experimenty se nevyplácí, tak jdu poslušně nahoru dolů dle značení.
Sestupujem za doprovodu vůně starých sluncem vyšisovaných borovic, co tu rostou na bělavých skalách vápence. Potkává nás další chlupatý kámoš, zprvu vypadá jako ovce. Moc se s náma nezdržuje a peláší zpátky do vesnice, očividně jsme na něj moc uloudaný nezvládajíc místní vedra.
🐑🌲🐕

7.7. 🐌🪱🐛

Díky bohu, že byla celej den průtž mračen, už jsem si myslela, že bundu tahání zbytečně. Navíc den deště láká šneky i mloky na cesty.

🌧💙🐳