Balkán 6. část–den na punk

🚌🚬🌤

Den na punk 

Opouštíme malebné ubytování a chudičkou vesničku kamenných domků, luk, krav, ovcí a zemědělských políček s kukuřicí. Na dnešní den se ke mně přidává Peťa. Čeká nás strmý výstup a přehoupnutí se do dalšího údolí. Tam dle plánů je možné vzít taxi a vyhnout se tak nudné etapě po asfaltu. Natěšené míříme k parkovišti a vyhlížíme, kdo by nás tak asi svezl. První pokus v místní hospodě, nebyl výhrou. Za  odvoz 15 kilometrů si účtují 50€. Neberem, dík!  Nezbývá než pokračovat po svých, však my časem něco stopnem. Auta nás míjí, to jo, ale v protisměru. Až najednou bílá dodávečka, bezzubí pan místí s úsměvem staví. Já, Kino naskakujem do kufru, Péťa sedá k řidiči. Ujedem sotva deset metrů a přibíráme dva kluky s batohem. Hop do kufru a frčíme všichni. Tři vysmátí a Kino v kufru, hned se dáme do řeči. Dozvídám se, že jsou to kluci ze Španělska studující umění v Madridu. Po pár kilometrech končí asfalt, a tak tu končíme i my, vysedáme a pokračujem po svých. 🏃🏼‍♀️🏃🏽‍♀️

Skleslé čelíme dalšímu stoupání, ale vidina, že se autem dostanem až do cíle nás neopustila. 🚗 Uši nastražené, hlídáme si zvuk blížícího se motoru. Po chvíli nás míjí auto, přiskočím k okýnku a škemrám o svezení. Řidič se usměje, omluvně pokrčí rameny–auto je rozbité, důkazně zakvedlá řadící pákou, jak vařečkou a pokračuje v cestě. Ztrácíme naděje, když v ten okamžik v zatáčce vykoukne malé autíčko, nadskakující na kamenité cestě za zvuku albánského technorapu, který vychází z okýnka. Zastavuje nám milý přičmoudlý Albánec, vedle něj dospívající syn s cigárem v ruce hlavou tancujíc do rytmu hudby. Vzhledově i stylem připomínají rodinku z Cejlu. Celé šťastné drkotáme se do kopečka. V duchu se modlím, ať dojedeme. Klučina s mobilem v ruce pouští do repráků ty nejpikantnější rapové písně, k tomu hlučně frfňá tátovi do řízení a rozmachuje rukama. Když se chystá zapálit další cigaretu, galantně se k nám otočí a nabídne z otevřené krabičky. 

🏃🏼‍♀️🏃🏽‍♀️

🚬 Skromně odmítneme, jsme přece sportovkyně na treku Peaks of Balkán, kouřit? To se nehodí. Jen, co odmítnu, zaženu sportovní ladění a zatoužím po bohémské chvilce. 🌸 S cígem v ruce, pozoruji vrcholy hor halící se do mlhy, kouř vydechuji okýnkem. Dunivé tóny hudby umocňují veselou náladu nad vydařeným stopem. 🏔